V roce 1996 rozhodla ruská vláda, že je nutné zahájit vývoj náhrady již notně zastaralých regionálních letadel Jakovlev Jak-40 a Antonov An-24. Úkolu se chopila Tupolevova konstrukční kancelář, která představila projekt letadla Tupolev Tu-324. Jednalo se o padesátimístný letoun se dvěma motory umístěnými na zádi trupu, tedy podobné koncepce jako Canadair Regional Jet. Jako motory měly být použity ukrajinské Ivčenko AI-22 (jejich vojenská varianta AI-222 je instalována ve cvičných letadlech Jak-130) nebo alternativně britské Rolls Royce BR710, které používal například Boeing 717.

Ruská vláda ale nehodlala projekt nového letounu financovat, respektive v té době neměla peněz nazbyt. Projektu se tedy chopila vláda autonomní republiky Tatarstán, která přislíbila finanční podporu. Podmínkou ovšem bylo, že nový letoun se bude vyrábět v závodě KAPO, který se nachází v hlavním městě Tatarstánu  - Kazani.  Projekt nového letounu byl hotov v roce 1997 a v roce 1998 byla postavena maketa v měřítku 1:1.

Pak se ale vývoj zastavil. Nedostávalo se ani financí ani zákazníků. Tupolev začal tedy kreativně nabízet další varianty nového letounu. První z nich byla prodloužená verze pro 76 osob označená Tupolev Tu-414.

Další variantou byl obchodní letoun – bizjet. Jeho projekt představila Tupolevova konstrukční kancelář na aerosalonu v britském Farnborough v roce 2000. Nový bizjet měl mít kapacitu 10-12 cestujících a dolet 7000 kilometrů.

Vývojové práce se ale vlekly a vláda Tatarstánu také nejevila v projektu příliš iniciativy. Nakonec bylo rozhodnuto o zmrazení projektu.  Po zveřejnění ruského státního  programu pro rozvoj leteckého průmyslu v letech 2013-2025 již bylo jasné, že ruská vláda s letouny Tupolev Tu-324 nepočítá a naděje že by celý vývoj a testování zaplatil Tatarstán jsou velmi nízké.

  Tu-324
Rozpětí 23,20 m
Délka 25,50 m
Výška 7,30 m
Maximální vzletová hmotnost 23 700 kg
Cestovní rychlost  850 km/h
Dolet 2500 km
Počet cestujících 50
Počet členů letové posádky 2
Počet členů palubního personálu 2
Motory 2x Ivčenko AI-22, tah po 80 kN nebo Rolls Royce BR715, tah po 83,2 kN