V roce 1974 založil americký konstruktér Bill Lear firmu Learavia. Ta nejprve navrhla typ Lear Star 600, ze kterého se později stal Canadair Challenger.  Poté začal Lear konstruovat netradiční typ Lear Fan 2100. Na svoji dobu velmi futuristický typ byl poháněn dvěma turbovrtulovými motory Pratt & Whitney of Canada PT6B-35F. Oba motory byly uloženy v zádi trupu a poháněly  jedinou velkou pomaluběžnou čtyřlistou vrtuli Hartzell.

Nezvyklé byly i ocasní plochy. Měly tvar písmena Y a spodní kýlová plocha sloužila i jako nárazník, kdyby se přetažený letoun dotkl při přistání nebo ocasem země. Celá konstrukce typu Lear Fan 2100 byla vyrobena z materiálů na bázi uhlíkových vláken - kompozitů.

Kabina pilotů i cestujících byla přetlaková, letoun měl dostup až 12 500 metrů. V květnu 1978 ale Bill Lear zemřel  a tak nový typ ztratil duchovního otce a tahouna. Firma Learavia ale i nadále na projektu Lear Fan 2100 pracovala. Dne 1.1.1981 vzlétl jeho prototyp. Druhý letový prototyp byl rovněž dokončen a měl oproti prvnímu delší trup a změny v instalaci motorů.

Vývoj přelomového typu Lear Fan se ale nadále komplikoval a prodražoval. Proto bylo rozhodnuto přesunout výrobu do Severního Irska.  Pro tento projekt se podařilo získat finanční podporu  britské vlády. Začaly být budovány výrobní haly v Aldegrove u Belfastu a v Newtownabbey.  V prosinci 1984 byl zalétán třetí prototyp,  ale již o 6 měsíců později zkrachovala mateřská firma Learavia. Příčinou byly stále se zvyšující náklady na vývoj typu, který předběhl dobu. Americký úřad FAA rovněž odmítal dát typu povolení k přepravě cestujících z důvodu nespolehlivé převodovky přenášející výkon motorů na vrtuli.  Britská vláda již do projektu také nehodlala investovat a jednání  s arabskými finančními investory se nezdařila.

Všechny tři prototypy ale přežily až do dnešních dnů a jsou vystaveny v amerických muzeích. Jeden v Seattlu,  druhý v Dallasu a třetí v Oklahoma City. 



Foto: Bill Larkins - Learfan landing at Reno-Stead, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29358764

Rozpětí

11,99 m

Délka

12,37 m

Výška

3,71 m

Maximální vzletová hmotnost

3334 kg

Cestovní rychlost

519 km/h

Dolet

3220 km

Typický počet cestujících

7

Počet členů letové posádky

1

Motory

Pratt & Whitney PT6B-35F, výkon po 634 kW