V polovině osmdesátých let minulého století zahájila brazilská firma Embraer vývoj devatenáctimístného letounu, který by v jejím výrobním programu nahradil malý dopravní Embraer 110 Bandeirante. V té době byla uzavřena mezistátní dohoda o hospodářské spolupráci mezi Brazílií a Argentinou a tak byla k vývoji přizvána i argentinská firma FMA (Fabrica Militar de Aviones). Větší podíl na vývoji i výrobě měl nést brazilský Embraer - 67%. Na argentinskou FMA, která neměla do té doby žádné zkušenosti s vývojem čistě dopravních letadel zbylo 33 %. Projekt dostal označení CBA -123, kde písmena CBA značila (Cooperación Brasil-Argentina).
Na svou dobu se mělo jednat o progresivní letoun, který využíval veškeré dostupné moderní technologie v segmentu malých turbovrtulových letadel. Již při zevnějším pohledu působil futuristicky. Za pohon byly vybrány dva americké turbovrtulové motory Garrett TPE-351, které byly namontovány na pylonech v zadní části trupu. Do té doby u vrtulových letadel nevídaná věc. Motory byly také koncipovány jako tlačné nikoliv tažné, což ještě umocňovalo netradičnost návrhu. Trup a ocasní plochy byly použity z modelu Emb-120 Brasília, který poprvé vzlétl v roce 1983. Poprvé byl u malého dopravního letadla byl pro ovládání motorů použit systém FADEC (full authority digital engine control ). Jednalo se o systém plně elektronického řízení chodu motoru.
Podstatou fungování systému FADEC je zpracování pohybu páky přípusti motoru a jiných ovládacích prvků motoru v počítačová jednotce a ta na základě těchto údajů zajišťuje optimální chod motoru. To znamená např. systém chlazení , přísun paliva, spouštění a vypínání, vibrace, stav oleje apod. Poprvé byl tento systém v civilním sektoru použit u proudových motorů Pratt Whitney PW2000 na letounu Boeing 757.
Další novinkou na CBA- 123 bylo vybavení kokpitu pilotů systémem EFIS (electronic flight instrument system). Místo ručičkových přístrojů byl kokpit vybaven multifunkčními digitálními obrazovkami. Prototyp Vectoru poprvé odstartoval k letu 18.7.1990, o čtrnáct dní později se uskutečnilo slavnostní představené za účasti prezidentů Brazílie a Argentiny.
Použití moderních technologií, ale učinilo letoun neprodejným. Prodejní cena 5 milionů dolarů byla na devatenáctimístný letoun příliš. I přes skvělé dosahované výkony se nepodařilo prodat ani jeden letoun. Celkem byly vyrobeny 2 prototypy CBA-123, třetí zůstal rozpracován u argentinské FMA.
Program CBA-123 skončil ve ztrátě 300 milionů dolarů a velmi zadlužil zejména státní firmu Embraer. Brazilský stát poté radši zadluženou firmu Embraer privatizoval. To se však ukázalo pro Embraer jako dobrý krok. Nový management využil poznatků z vývoje CBA-123 při vývoji nového typu Emb-145. Tento typ brazilského výrobce vystřelil na přední příčky největších světových výrobců dopravních letadel.
Embraer/FMA CBA-123 Vector při předváděcím letu na Aerosalonu ve Farnborough v roce 1990 (foto: © Tim Rees)
Rozpětí | 17,72 m |
Délka | 18,09 m |
Výška | 5,97 m |
Max. vzletová hmotnost | 7711 kg |
Cestovní rychlost | 569 km/h |
Dolet | 1852 km |
Max. počet cestujících | 19 |
Počet členů letové posádky | 2 |
Počet členů palubního personálu | 1 |
Motory | 2x Garrett TPF-351-20A, výkon 969 kW |