Během procesu rozpadu SSSR počátkem 90. let minulého století a vyschnutí přítoku peněz ze státní sféry se sovětští výrobci raketokosmické techniky obávali uzavření jejich závodů. Snažili se tedy proniknout co nejvíce do komerční sféry. Vznikl tak projekt An-124 Space Clipper.

Avšak zpátky k počátkům projektu z roku 1991. Po uzavření dohody o snížení počtu strategických zbraní START 1 (Strategic Arms Reduction Treaty) mezi USA a SSSR dne 31.7.1991 začalo být nepotřebných plno strategických raket. Dohoda ale bezprostředně nepožadovala jejich zničení, ale připouštěla jejich přestavbu na kosmické nosiče.

Konstrukční kancelář Južnoje se sídlem v Kyjevě, kde se vyráběly návratové družice Kosmos a jejich nosné rakety, připravila projekt využití strategických raket SS-24 Scalpel jako nosiče malých družic na nízké oběžné dráhy.Raket SS-24 bylo k dispozici asi 90 kusů a v kosmické variantě mohly dopravovat náklad 500 kg do výšky 600 kilometrů.

Projekt nazvaný Space Clipper předpokládal vypouštění těchto raket speciální technikou z upravených letounů Antonov An-124 Ruslan. Obdobnou technikou měly být podle staršího projektu amerického letectva vypouštěny mezikontinentální rakety Minuteman z obřích letounů C-5 Galaxy. V roce 1974 se uskutečnilo dokonce demonstrační odpálení rakety. 

Space Clipper předpokládal úpravu vnitřních prostorů dvou letounů An-124 Ruslan takovým způsobem, aby části trupu mohlo být využito k předletové přípravě družic a jejich následné montáži na nosnou raketu uloženou v nákladovém prostoru. Na horní palubě letounu by bylo vybudováno řídící středisko a kabiny obsluhy. K realizaci záměru byla ale potřebná zahraniční investice ve výši 75 milionů dolarů.

Vlastní nosná raketa měla být v nákladovém prostoru letounu uložena na zvláštní rampě s níž měla být shozena zadními nákladovými vraty v ve výšce 10 500 metrů. Po pěti vteřinách po opuštění letounu a stabilizaci rakety padákovým systémem mělo dojít k zážehu raketu a odpoutání od rampy, která se měla snést k zemi na padácích a pak být znovu použita.

S vypuštěním první rakety se předpokládalo v roce 1994. Jako potencionálního zájemce si Južnoje vytipovala americkou firmu Motorola. Ta v té době pracovala na projektu Iridium, který předpokládal vytvoření sítě 66 družic pro satelitní telefonování a přenos dat. Motorola však neprojevila o Space Clipper zájem a tak byl záhy projekt zrušen.

(Iridium bylo zprovozněno v roce 1998 a funguje dodnes. Satelity byly nakonec vyneseny konvenčními raketami: americkými Delta II, ruskými Proton K a čínskými Dlouhý Březen II). 

Zdroj: L+K 1991