V roce 1949 založil v Bahrajnu bývalý pilot Royal Air Force Freddie Bosworth leteckou společnost Gulf Air. Aerolinka zahájila činnost malými letouny De Havilland Dove dne 5.7.1950 na linkách do Dohá a Sharjah. O rok později získala  Gulf Air  britská BOAC. Zlomovým se stal pro Gulf Air ovšem rok 1974, kdy se vlády Bahrajnu, Kataru,  emirátu Abu Dhabi a sultanát Omán rozhodli Gulf Air odkoupit (později se připojily i emiráty Sharjah, Ajman, Umm al Quwain, Ras al Khaimah a Fujeirah). Každá z vlád získala čtvrtinový podíl a Gulf Air se stal víceméně národním dopravcem Spojených Arabských Emirátů. Byla rozšířena flotila o americká letadla Lockheed L-1011 Tristar a Boeing 737-200 (doposud jí tvořily britské typy Vickers VC-10 a BAC 1-11).

V osmdesátých letech minulého století začal Gulf Air expandovat, ale v roce 1985 se objevil v regionu konkurenční dopravce. V emirátu Dubaj se rozhodli založit vlastní leteckou společnost – Emirates. Dubaj v té době byla regionální metropole se 400 000 obyvateli. Název aerolinky Emirates byl poněkud zavádějící, společnost mohla létat jen z Dubaje, ostatních 6 emirátů považovalo za svou národní společnost stále Gulf Air.

Plán šejka Al-Maktouma byl ovšem jasný, Dubaj se měla stát finančním centrem Středního východu a tudíž počet cestujících měl skokově narůstat. Kvůli politické situaci tak nahradila Bejrůt. Další plány byly také velkolepé, vyrovnat se Singapuru jako centru obchodu a stát se spojnicí mezi Evropou a Austrálií.

Počátky Emirates ale byly skromné a tak Gulf Air zaspal. Emirates zahájili provoz dvěma pronajatými letadly na lince Dubaj – Karáčí. Flotilu postupně doplnily vlastní Airbusy A310 a pronajaté Airbusy A300-600R od Kuwait Airways. Za 3 roky provozu přepravily Emirates 1 300 000 cestujících, nejdelší linka vedla z Dubaje do Londýna. Zajímavostí je, že společnost Emirates neměla v prvních letech provozu téměř žádné technické zázemí a tak Boeingy 727 létaly na větší prohlídky do Hongkongu k firmě HAECO, Airbusy A310 k Sogerma do Francie a Airbus A300 do Kuvajtu.

V roce 1989 byl Gulf Air na koni. Společnost za 10 let zdvojnásobila obrat a za 1 rok přepravila 3 000 000 cestujících. Do letadlového parku byly zařazeny nové Boeingy 767-300ER. Gulf Air si plánoval pořídit i Boeingy 747-400 nebo Airbusy A340, provozoval linku do New Yorku a chtěl otevřít linky do Austrálie. V tom mu ale bránila australská vláda. Gulf Air chtěl létat do Sydney, ale Austrálie povolila jen Perth, kam Gulf Air nechtěl, Perth nebyl tak lukrativní. Gulf Air měl také v Abu Dhabi vlastní servisní centrum Gulf Aircraft Maintenance Company – GAMCO.

V první polovině 90tých byl však v Spojených Arabských Emirátech stále prostor pro dvě velké aerolinky, takže Gulf Air i Emirates expandovaly. Gulf Air si pořídil nové Airbusy A340, Emirates objednaly Boeingy 777 a Airbusy A330.  V roce 1993 se však v oblasti vyskytl další hráč, který hodlal profitovat ze spojení východu ze západem Qatar Airways. Ty zahájily provoz v roce 1994 a emirát Katar prodal podíl v Gulf Airu. V začátcích používaly Qatar Airways Boeingy 727 a Airbusy A310. V roce 1996 byl šéfem Qatar Airways jmenován Akbar al Baker a byly pořízeny větší Airbusy A300-600R, otevřena linka do Londýna a objednány Airbusy A320.

Avšak Qatar v počátcích ještě nestíhal své dva konkurenty pronásledovat. Zatímco značka Emirates se stala v počátcích nového tisíceletí velmi populární. Společnost se profilovala jako moderní aerolinka s maximální péčí o cestující, která létá pouze novými letadly. V roce 2002 přepravily Emirates 8 500 000 cestujících, Gulf Air 5 460 000, Qatar Airways 2 480 000 a nejmenší hráč v regionu – Oman Air celkem 850 000 cestujících.

V roce 2003 byly ale založeny Etihad Airways z Abu Dhabi, které Gulf Air postupně úplně vytlačily z Abu Dhabi a zůstal mi jen Bahrajn. Emirates si ale už svou pozici jedničky v regionu vzít nenechaly a jejich expanze zůstávala konstantní. Qatar Airways si i přes obstrukce sousedních států drží druhou pozicí, třetí zůstávají Etihad Airways. Gulf Air, na čtvrtém místě,  přepravil v roce 2016 zhruba 5 000 000 cestujících.

 

Přepravení cestující (v milionech):

  Emirates Qatar Etihad
2009 27,5 12 6,6
2010 31,4 14 7,4
2011 34 16 8,7
2012 39,4 18,5 10,7
2013 44,5 20 12,1
2014 48,1 22,3 14,8
2015 51,9 26,6 17,6
2016 56,1 30 18,5

 

 

Foto: © Emirates, Etihad Airways, Qatar Airways, Gulf Air

Zdroj: Flight International 1989,2003