Tento článek je věnován některým bombovým útokům, které měly zásadní vliv na bezpečnostní opatření v civilním letectví. S masivním rozvojem letecké dopravy v poválečných letech se civilní letectví stává oblíbeným cílem teroristů. Na rozdíl od únosů letadel, které mají sloužit jako forma vydírání a nátlaku (vyjma případů, kdy tak byly například organizovány útěky z ČSSR), je bombový útok na letící letadlo spíše efektní ukázkou síly.  V mnohých případech jsou útoky na letadla plánovány tak aby k explozi došlo nad oceánem a tím se zkomplikovalo vyšetřování celé záležitosti.

 

Let Air India 182:

23.6.1985, Letadlo typu B-747-200 s 307 cestujícími a 22 členy posádky na palubě, letělo na pravidelné lince z Montrealu, přes, Londýn, Dilí do Bombaje. Na úseku mezi Montrealem a Londýnem došlo k explozi v zavazadlovém prostoru a letadlo se zřítilo do Atlantského oceánu přibližně 190km od irského pobřeží. Z oceánu bylo vyloveno 131 těl a následné vyšetřování prokázalo že někteří z nich přežili jak explozi tak následnou dekompresi v kabině a zabil je až pád letadla z výšky téměř 10.000 metrů. Výbuch způsobila trhavina umístěná v zavazadle cestujícího, který se odbavil pod jménem M. Singh avšak do letadla nenastoupil. S tímto útokem úzce souvisí exploze zavazadla na letišti Tokio Narita. Zavazadlo explodovalo předčasně při překládce na terminálu letiště. Cestující L. Sing, který si koupil letenku na trase Vancouver – Tokio – Bangkok, taktéž ve Vancouveru do letadla nenastoupil. Bylo zřejmé že cílem měl být let Air India 301 na lince Tokio – Bangkok a předčasný výbuch zachránil život téměř dvou stovkám pasažérů.

Po tomto incidentu byl zkonstruován a úspěšně odzkoušen letecký kontejner pro přepravu zavazadel, který minimalizoval účinky exploze v zavazadlovém prostoru letadla ale vzhledem k vysoké pořizovací hodnotě nebyl leteckými společnostmi nikdy zakoupen a využíván. Bombový útok na let Air India 182 ukázal rizika spojená s odbavením zavazadla bez cestujícího na palubě. Nápravná opatření však přišla až po dalším útoku o pár let později.

foto:  Eduard Marmet - http://www.airliners.net/photo/Air-India/Boeing-747-237B/0117626/L/, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=16428182 

 

Let Pan Am 103 – Lockerbie:

21.12.1988, Letoun typu B-747-100 s 259 pasažéry a 11 členy posádky na palubě se zřítil u skotského městečka Lockerbie. Let na trase Londýn – New York společnosti Pan Am, byl návazným letem číslo PA103A z německého Frankfurtu. V Londýně z tohoto letu přestoupilo 47 cestujících na let PA103 právě do New Yorku. Odlet z Londýna byl naplánován na 18:00 ale kvůli zpoždění se letadlo odlepilo od londýnského asfaltu až o 25 min později. Po 37 minutách letu explodovala nálož, která byla zabudována v radiopříjmači a uložena v jednom ze zavazadel. Z vyšetřování vypynulo že k útoku byl použit semtex československé výroby a pravděpodobně švýcarský časovač. Ke zkáze stačilo pouze 340-450g trhaviny. Teroristé plánovali že k explozi dojde až nad oceánem přibližně 200 km od skotského pobřeží ale letadlo vzhledem ke zpožděni dopadlo na pevninu. Pád trosek zabil i 11 obyvatel městečka Lockerbie. Dne 5.12. 1988 vydalo FAA buletin ve kterém oznamuje že neznámý anonym, který volal na ambasádu USA v Hlesinkách, ohlásil že bude proveden útok na letadlo Pan Am na lince z Frankfurtu do New Yorku. Na Frankfurtském letišti bylo varování FAA nalezeno až den po neštěstí.  Neštěstí letu PA103 je dalším příkladem odbaveného zavazadla bez cestujícího na palubě letadla. Podle vyšetřování bylo neznámé zavazadlo přeloženo na let PA103 v Londýně, kam přiletělo z Frankfurtu na lince PA103A. Do Frankfurtu údajně přiletělo z Malty na letu KM180 nicméně vyšetřování stále halí spousta nejasností a objevuje se podezření že s důkazy bylo manipulováno. Vyšetřovací komise později označila útok na let PA103 a anonymní varování v Helsinkách za shodu okolností.

Po tomto útoku bylo přijato opatření, že žádné letadlo nesmí odletět se zavazadly cestujícího, který není na palubě letadla. (vyjímkou jsou případy, kdy se při přestupu nestihne přeložit zavazadlo atd…) Proč bylo toto opatření zavedeno až po druhém útoku provedém stejným způsobem je k zamyšlení. Při explozi letu Air India 182 byla většina obětí občany kanady zatímco při katastrofě letu PA103 byla většina obětí z USA a až do útoku 11. září 2001 to bylo považováno za  největší teroristický útok na občany USA.

 

Richard Ried – shoe bomber:

22.12.2001, let číslo 63 společnosti American Airlines na lince Paříž – Miami. Původně měl být útok proveden již o den dříve 21.12. nicméně psychický stav Richarda Rieda vzbudil podezření už při odbavení. Neodpovídal na žádné otázky personálu. Také bylo podezřelé, že k transatlantickému letu neodbavil žádné zavazadlo a byl tedy předán francouzské policii. Ta shledala jeho psychický stav natolik špatným, že mu neumožnila nástup do letadla a letenku mu po domluvě s leteckou společností přeobjednali na následující den. 22.12. již žádná podezření nevzbuzoval a byl tedy odbaven k odletu. Během letu, krátce poté co se podávalo občerstvení, jedna z letušek ucítila zápach zapálené sirky a snažila se zjistit odkud přichází. Když procházela uličkou mezi sedadly jeden z pasažérů ukázal na Rieda který seděl sám u okna a snažil se zapálit zápalku. Letuška ho upozornila že na palubě je zakázáno kouřit a Ried zápalky schoval a omluvil se. O pár minut později letuška zpozorovala Rieda jak sedí ohnutý na svém sedadle. Když se ho zeptala co se děje, odstrčil jí a odhalil ve svém klíně botu ze které koukala zápalná šňůra a Ried se jí snažil zapálit. Po spolupráci posádky a cestujících se povedlo Rieda spacifikovat a připoutat k sedadlu v zadní části letadla. Let byl následně přesměrován do Bostonu kde byl Ried předán policii.

Příčina nezdaru tohoto útoku je dosti kuriózní. Let byl zpožděn a Ried byl v botách obut déle než předpokládal. Zápalná šňůra navlhla od potu z jeho nohou a tedy se nevznítila. Po tomto incidentu byly zpřísněny bezpečnostní kontroly na letištích, zejména kontrola obuvi.

 

Umar Abdulmutallab – christmas bomber:

25.12.2009, Let společnosti Northwest Airlines číslo 253 z Amsterdamu do Detroitu. Letadlo Airbus 330-300 neslo označení Delta Airlines protože rok před incidentem se obě společnosti spojily. Na palubě bylo 290 osob. Abdulmutallab strávil přes 20 minut na toaletě a po návratu na své sedadlo se zabalil do deky. Krátce poté několik cestujících slyšelo praskavé zvuky a cítily zvláštní zápach. Potom viděli že hoří Abdulmutallabovi kalhoty, deka a stěna letadla. Posádka spolu s cestujícími okamžitě zasáhla a požár uhasila za pomoci dek a hasícího přístroje.  Abdulmutallab přišel o svoje kalhoty a měl zle popálené nohy. Stevard ho odvedl do přední části letadla stále v domění že šlo o nešťastnou náhodu a proto se Abdulmutallaba zeptal co měl v kapse. Dostal však překvapující odpověď: výbušné zařízení. Po bližší prohlídce objevili asi 15cm dlouhé zařízení všité do jeho spodního prádla. Letadlo bezpečně přistálo na letišti v Detroitu a terorista byl předán lékařům a policii. Vyšetřovací komise zjistila že k výbuchu mělo dojít smíchaním prášku a tekuté složky, která vstříknutím na pevnou složku dostatečným tlakem měla vyvolat detonaci. Abdulmutallab však dostatečny tlak nevyvinul a celá směs se pouze vznítila a popálila atentátníka.

Jako opatření proti podobným útokům byla zavedena kontrola tekutin na palubě a omezení povoleného množství.

 

Bezpečnostní opatření na letištích se stále zdokonalují a letecká doprava je stále jedním z nejbezpečnějších druhů přepravy osob a nákladu.