V roce 1996 zahájilo americké letectvo (USAF) projekt laserového letounu ABL (Airborne Laser). Projekt měl za úkol vyvinout letoun, který bude laserem ničit mezikontinentální balistické střely. Jako nosič laserového děla byla vybrána nákladní verze Boeingu 747 ve verzi -400. Boeing dodal USAF nový letoun v roce 2000 a po sérii přejímacích testů byl přelétnut na základnu McConnell ve státě Wichita. Zde se nachází Boeingův závod na speciální přestavby. Tam byly ihned zahájeny práce na přestavbě na verzi YAL-1A (Prototype Attack Laser Model 1A). Z vnějšku nejmarkantnějším rozdílem byla instalace v přídi neseného otočného kulového pouzdra ukrývající optický teleskop a vážící 6300 kg.
Na úrovni centroplánu, zhruba v místě, kde je přední část křídla připevněna k trupu, byla umístěna dvoutunová přepážka. Ve střední a zadní části trupu byly totiž umístěny nádrže pro chemikálie a další zařízení určené k provozu laseru. Na spodní části trupu byl klasický hliníkový potah nahrazen dvěma 7,5 metru dlouhými titanovými pásy s třiceti šesti otvory. Tyto otvory sloužily k odvádění horkých spalin vzniklých při provozu laseru. Letoun byl rovněž vybaven novou elektroinstalací a zařízením pro doplňování paliva za letu. YAL -1A se poprvé vznesl 18.7.2002. Dne 19.12.2002 byl přelétnut na základnu Edwards, kde mělo být instalováno speciální vybavení, zejména lasery. Ty měla dodávat firma Northrop –Grumman, zařízení pro zachycení balistické střely a řízení palby Lockheed Martin. Po zaměření měl YAL-1A ozařovat tělo rakety vysokým výkonem laseru po dobu 3-5 sekund, až došlo k jejímu zničení. Na ovládání letounu i zbraňového systému měla stačit 6 členná posádka. Po dvou letech intenzivních prací byl YAL-1A připraven k další fázi letových testů. K prvnímu z nich vzlétl 3.12.2004. Při letu 17.5.2005 bylo poprvé vyzkoušeno natáčení optického teleskopu v přídi. Teleskop měl sloužit k usměrňování nesených laserů. Mezitím byly na letoun nainstalovány dva malé 2 kW lasery určené k zaměření cíle. Byly úspěšně odzkoušeny 15.3.2007. Pak letoun putoval opět na Edwards, kde mu bylo nainstalováno laserové dělo (tzv. COIL - chemical oxygen iodine laser – kyslíkovo iodinový laser). Pozemní testy laseru začaly v červenci 2008. Dne 18.8.2009 byl laser poprvé odzkoušen za letu. Při testování, dne 11.2.2010, byla poprvé sestřelena testovací balistická střela. Bohužel již od roku 2009 se stále více objevovali indicie, že bude projekt z důvodu nedostatku financí zrušen. Vývoj i testování se z tohoto důvodu stále více prodlužovali, až byl projekt v prosinci 2011 po šestnácti letech vývoje zrušen. Do té doby do něj bylo investováno 16 miliard dolarů. YAL-1A byl 14.2.2012 přelétnut na základnu Davis-Monthan v Arizoně, kde byl uskladněn. Jedním z důvodů zrušení byl také malý dosah laserového děla, které dokázalo zničit raketu na maximální vzdálenost jen 400 km. V roce 2013 USAF prohlásilo, že neplánuje v nejbližší době obnovit jeho provoz, jelikož hodlá vyvinout nový laserový letoun na bázi bezpilotního letadla.
YAL-1A při jednom z testovacích letů (foto: USAF)
Rozpětí | 64,40 m |
Délka | 70,60 m |
Výška | 19,40 m |
Max. vzletová hmotnost | 396 890 kg |
Cestovní rychlost | 925 km/h |
Dolet | 8232 km |
Počet členů posádky | 2 piloti + 4 operátoři zbraňových systémů |
Motory | 4x General Eletric CF6-80C2B5F, tah po 276 kN |
{jcomments on}