Gulfstream V
- Podrobnosti
- Kategorie: Obchodní letadla
- Zobrazení: 3402
Po úspěšném typu Gulfstream IV, ve své době nejvýkonnějším obchodním letadle (dále zkráceně bizjet – zkratka z anglického business jet), oznámila americká firma Gulfstream International v roce 1992 zahájení vývoje jeho nástupce, označeného Gulfstream V. Letecký výrobce z amerického Savannah se v té době nacházel ve špatné ekonomické situaci a doufal, že ho prodeje nového typu opět postaví na nohy. Nový letoun měl znamenat revoluci mezi bizjety. S jedinou přestávkou na doplnění paliva měl být schopen přepravit své cestující mezi dvěma jakýmikoliv místy na zeměkouli. S doletem přes 9000 km měl být schopen bez mezipřistání spojit např. New York s Tokiem, což do té doby žádný letoun této kategorie nedokázal. Bylo rozhodnuto postavit letoun zcela nový, nikoliv jen menší či větší derivát Gulfstreamu IV.
Nejtěžší dopravní letadla
- Podrobnosti
- Kategorie: Zajímavosti
- Zobrazení: 3525
Antonov An – 225 – maximální vzletová hmotnost 640 tun
Prototyp šestimotorového letadla vzlétl 21.12.1988. Hned prvním letem ustanovil několik světových rekordů. V současnosti drží 240 rekordů, mimo jiné: nejtěžší letecký náklad 253.8 tuny (jeden čas byl světový rekord 247 tun, jednalo se stavební techniku Plynostavu Pardubice přepravovanou z Prahy do Taškentu 16.6.2004), nejtěžší jeden kus leteckého nákladu - 187 t, nejdelší jeden kus nákladu - 42,1 metru. Letoun byl primárně určen jako nosič ruského raketoplánu Buran a částí rakety Eněrgija. Po skončení projektu Buran se začal využívat pro komerční přepravu nákladů. Jediný vyrobený letoun používá společnost Antonov Airlines, druhý letoun stojí rozestavěn v Kyjevě – Gostomelu a pravděpodobně nebude nikdy dokončen. An-225 několikrát navštívil i pražské i ostravské letiště.
Cunliffe Owen COA-19 Concordia
- Podrobnosti
- Kategorie: Prototypy
- Zobrazení: 2283
Letoun vyvinula v druhé polovině čtyřicátých let minulého století malá britská firma Cunlife Owen. Firma, sídlící u města Southampton, se do té doby zabývala výrobou dílů pro ostatní letecké výrobce. V roce 1942 vyhrála kontrakt na výrobu Supermarine Seafire, což byla námořní verze známé stíhačky Spitfire. V roce 1946 však výroba Seafirů skončila a tak se Cunlife Owen rozhodl odvážně prorazit na trhu v kategorii malých letadel pro místní dopravu. Prototyp letounu COA-19 Concordia vzlétl 19.5.1947. Byl celokovový dolnoplošník poháněný britskými pístovými hvězdicovými devítiválci Alvin Leonides LE-4M o výkonu po 404 kW. V trupu bylo místo pro 10 sedadel pro cestující a 2 piloty. V létě téhož roku již létal také druhý prototyp, který se vydal na propagační tour. Během propagační akce se jí podařilo sice získat pouze 4 objednávky (2 od British European Airways, 1 od Air Malta, 1 od blíže nekonkretizované indické společnosti).