Soukromé české letecké společnosti po roce 1989 - díl 2. Egretta BMI, Cargo Moravia Airlines, Ensor Air
- Podrobnosti
- Kategorie: Z historie
- Zobrazení: 4156
Egretta BMI - Tato společnost přímo navázala na zkrachovalý Bemoair po němž převzala letadlový park (2x Iljušin Il-62M a 2x Let 410), personál i kód BMI. Pro lety z Brna si pronajala 1 Tupolev 154M od ruských Madagan Airlines. Její životnost ale také nebyla dlouhá. Vydržela pouze jednu sezónu. Ukončila činnost v říjnu 1997. Iljušiny byly prodány, přes překupníka ve Spojených arabských emirátech, společnosti Yana Airlines z Kambodže, Tupolev byl vrácen do Ruska.
5 nejkurióznějších leteckých nehod
- Podrobnosti
- Kategorie: Nehody a havárie
- Zobrazení: 6673
Boeing 707-400, BOAC, 5.3.1966
Boeing společnosti BOAC - British Overseas Airways Corporation odstartoval z tokijkého letiště Haneda a mířil přes Hong Kong do Londýna. Na palubě se nacházela skupina 75 amerických turistů, kteří vyhráli výlet do Japonska a jihovýchodní Asie. Bylo jasné počasí a tak kapitán nabídl turistům, že se přiblíží co nejblíže hoře Fuji, aby si mohli udělat fotografie. Letoun se však v blízkosti hory dostal do nečekaných turbulencí a havaroval. Zahynulo všech 124 osob na palubě.
Bristol Brabazon
- Podrobnosti
- Kategorie: Prototypy
- Zobrazení: 4715
Jestli bychom hledali největší omyly britského leteckého průmyslu, určitě mezi nimi bude Bristol Brabazon. Počátky vývoje tohoto kdysi největšího dopravního letadla sahají do roku 1942, kdy byla zformována tzv. Brabazonova komise (podle jejího předsedy lorda Brabazona). Komise se měla zabývat poválečným vývojem letecké dopravy. Na její doporučení vznikly, jak úspěšné typy, jako Vickers Viscount, tak naprosté propadáky. Tím byl právě typ Bristol Type 167 Brabazon. Vzniknul na základě požadavků komise na velký dálkový letoun určený pro transatlantické linky. Firma Bristol si v té době pohrávala se studií dálkového bombardéru o doletu 8000 km, s nákladem 15 tun pum. Měl být poháněn 8 motory, které by roztáčely 4 vrtule. Tudíž jenom modifikovala trup a nabídla studii do soutěže. Bristolovýchtyp byl vybrán jako vítěz a tak v roce 1944 Brabazonova komise objednala stavbu dvou prototypů. Podmínkou byl velmi rozměrný trup. Komise se totiž domnívala, že na dálkových letech bude pro zachování minimálního pohodlí potřeba alespoň 6m3 místa pro každého cestujícího (to je zhruba objem celého interiéru Škody Octavia i s kufrem).