NOVÉ ČLÁNKY
Prodloužená a zkrácená letadla
- Základní údaje
- Kategorie: Zajímavosti
- Zobrazení: 1005
Již více než 60 let řeší mnoho světových výrobců letadel zvýšení kapacity již vyráběných typů jejich prodloužením. Podívejme se, které letecké továrny byly v tomto směru opravdovými mistry. Mezi první výrobce, kteří začali prodlužovat svá dopravní letadla patří americká firma Douglas, již u pístových strojů DC-6, potažmo DC-4. Podobně se choval i její konkurent Lockheed u typu L-049 Constellation. Trend prodlužování téměř u každého nového typu nastal s příchodem proudových letadel a začal během padesátých let už u britského typu Comet. Postupné menší prodloužení trupu se nevyhnulo ani americkému Boeingu 707 či sovětskému Tupolevu Tu-104.
Letní letový řád na letišti Praha před 20 lety
- Základní údaje
- Kategorie: Archiv článků
- Zobrazení: 1419
Tuto neděli začne platit letní letový řád 2020. Na letišti v Praze bude ale nyní provoz velmi omezený kvůli situaci z koronavirem. Jak ale vypadal letní letový řád na Ruzyni v před 20 lety v létě 2000, kdy bylo nízkonákladových společností v Evropě, že byste je spočítali na prstech jedné ruky? V tomto článku zjistíte, jaké aerolinky a do jakých destinací v té době z pražského letiště provozovaly linky. První místo v provozu na letišti v Praze zaujímaly v té době ČSA. Český národní dopravce měl v té době ještě rozmanité portfolio destinací, včetně mezikontinentálních. Na druhém místě byla německá Lufthansa, která do Prahy létala z 5 německých měst. Jediným zahraničním velkokapacitním letadlem na pravidelných linkách byly Boeingy 767-300 British Airways z Londýna Heathrow.
Veteráni v provozu - díl 4. Jakovlev Jak-42
- Základní údaje
- Kategorie: Zajímavosti
- Zobrazení: 1209
Ve čtvrtém díle zamíříme poprvé do Ruska. Letoun Jak-42 se poprvé objevil na linkách Aeroflotu dne 22.12.1980 na spoji z Moskvy do Krasnodaru. Po havárii v červnu 1982 poblíž Nazyru byly všechny tyto letouny staženy z provozu a musely být konstrukčně upraveny. Do dnešních dnů zůstalo v provozu 21 těchto letadel. Jejich historicky největším provozovatelem byl pochopitelně Aeroflot, po rozpadu SSSR pak například Air Ukraine, Bykovo Avia nebo Kuban Airlines. Jaky 42 létaly v pronájmu i v České Republice, konkrétně u letecké společnosti Škoda Air v letech 1994-1996 na charterových linkách z Brna.
Letecké společnosti s nejstarší flotilou
- Základní údaje
- Kategorie: Archiv článků
- Zobrazení: 1257
V následujícím článku naleznete přehled leteckých společností s nejstarším průměrným věkem letadlové flotily. Kritériem zařazení do výběru byl počet letadel ve flotile větší než 100 kusů v lednu 2020. Přehledu vévodí severoamerické letecké společnosti, jejichž letadlový park se rozrůstá již desítky let. Naopak na chvostu nalezneme, až na vyjímky, mladé nízkonákladové aerolinky a asijské letecké společnosti, jejichž letadlový park ještě nestihl zestárnout.
Airbus A220 - doplněno
- Základní údaje
- Kategorie: Encyklopedie letadel
- Zobrazení: 4114
V roce 2004 oznámila kanadská firma Bombardier zahájení studijních prací na nové řadě letadel označených CSeries (tovární označení BD-500). Písmeno C v názvu mělo symbolizovat anglická slova Competitive, Continental, Connector. Počítalo se výrobou 4 modelů lišících se kapacitou kabiny cestujících (od 110 do 135) a doletem. Dle záměrů výrobce měl letoun nahradit typy Fokker 100, British Aerospace BAe-146 a McDonnell Douglas MD-80, čili stroje s uspořádáním sedadel v konfiguraci 3+2 vedle sebe. Bombardier upustil od své tradiční koncepce dvou motorů umístěných na zádi trupu poprvé použitých u jeho obchodního typu Challenger z konce sedmdesátých let minulého století, a zvolil koncepci dvou motorů zavěšených pod křídlem. Náklady na vývoj nového typu se odhadovaly ve výši 2 miliard dolarů. Křídlo a motorové gondoly měl vyrábět pobočka Bombardieru v severoirském Belfastu (bývalý Shorts Brothers). Zajímavostí je, že jako subdodavatel náběžné hrany křídla byla vybrána belgická firma Sonaca a ta její výrobou pověřila českou firmu Aero Vodochody. Finální montáž měla probíhat v závodu Bombardieru na letišti Montreal-Mirabel.