Z HISTORIE

Stručná historie letectví

V tomto článku bych rád stručně shrnul historii letecké přepravy osob a nákladu. 

Začátky:

Průkopníkem civilní letecké přepravy osob nebyly překvapivě Spojené Státy, kde bratři Wilbur a Orville Wrightové uskutečnili v prosinci roku 1903 první skutečně řízený let motorového letadla, ale Rusko. První let s cestujícími se uskutečnil celých 11 let po úspěchu bratří Wrightů a byl jím předváděcí let ruského letadla „ Ilja Muromec“ se 16 pasažéry,  z konstrukční kanceláře Sikorského. Letoun byl postaven jako luxusní limuzína, disponoval salónem, obývacím prostorem a dokonce koupelnou. Letoun v dalších modifikacích postupně sbíral rekordy v délce letu a překonané vzdálenosti s cestujícími . S příchodem první světové války byly letouny přestavěny na bombardéry a využívány k plnění bojových úkolů. V roce 1914, vznikla první letecká společnost „St. Petersburg-Tampa Airboat Line“, která ve spojených státech přepravovala osoby mezi St. Petersburgem na Floridě a blízkou Tampou. Tato letecká společnost byla první „okřídlenou“ leteckou společností na světě. Do té doby sloužili na pravidelných linkách zejména vzducholodě.  První světová válka, ostatně stejně jako druhá, znamenala pro civilní letectví útlum ale přínos v rychlém vývoji nových dílů, postupů a konstrukčních prvků.

Meziválečná léta:

 Jak jsem již předeslal výše, první světová válka znamenala velký rozvoj letectví a rozdíl mezi začátkem a koncem války byl markatní. Na konci války už byla k dispozici široká škála letounů od jednomotorových stíhacích až po několika motorové bombardéry, a byl tak položen výborný základ pro rozvoj civilního letectví. Po celém světě začali růst letecké společnosti jak houby po dešti a v roce 1919 byla v Haagu založena organizace sdružující letecké dopravce – IATA. Nejstarší evropskou leteckou společností, která stále funguje a nestala se součástí nějakého většího celku je Holandská KLM, založena v roce 1919. V roce 1923 byly založeny také československé Aerolinie, které provedli první let s pasažéry se strojem Aero A-12 a později na vnitrostátních linkách operoval stroj Aero A-10. Rozmanitost leteckého parku byla v té době obrovská. Téměř každý stát, který měl vlastní leteckou společnost, konstruoval vlastní letouny. K nejúspěšnějším patřil v začátcích francouzský Farman F.60 Goliath, nebo americký Curtiss Eagle. S postupem času se dvojplošníky, vyrobené z plátna a dřeva, měnili na jednoplošníky a plátno se dřevem nahradily kovy a slitiny. Ve dvacátých letech se kapacita letounů postupně zvyšuje z průměrných 2-6 pasažérů na 10-20 a už se dá mluvit o hromadné přepravě osob. V květnu roku 1934 vzlétl prototyp letounu Douglas DC-2, který byl předchůdce veleúspěšného typu Douglas DC-3 , který sloužil po světě dlouhá léta. Po úpravách zejména pohonných jednotek a avioniky, léta na některých kontinentech do dnes. Prvním uživatelem dalšího letounu tohoto výrobce, Douglas DC-4E byly paradoxně Imperial Japanese Airways i když k druhé světové válce nebylo daleko. Z tohoto typu vzešel letoun DC-4/C54, který Japonce inspiroval ke konstrukci bombadéru Nakajima G5N.

 

Poválečná léta – studená válka:

Druhá světová válka, stejně jako první, přinesla letectví nové technologie. Tím největším byl zřejmě proudový motor přestože trvalo ještě několik let než byl použit v civilním letectví.  V letech těsně po válce, civilní dopravě stále dominoval letoun Douglas DC-3 ať už originál od výrobce, nebo například jako sovětský licenční Lisunov Li – 2. Druhá světová válka taky odhalila problémy s létáním ve vysokých výškách a proto se začaly zkoušet první přetlakované kabiny. Prvním letounem s plně přetlakovou kabinou pro cestující byl Boeing B377 – Stratocruiser, který vycházel z vojenského letounu C-97. U toho američtí konstruktéři použili konstrukční prvky z bombardéru B-29. Naopak prvním vícepodlažní dopravním letadlem byl Breguet Deux-Ponts. Přelomovým okamžikem bylo použití proudových motorů u letounu De Havilland Comet, který byl prvním proudovým dopravním letadlem. Protože však u tohoto typu došlo k několika tragédiím vlivem únavy materiálu, bylo brzy staženo z provozu a dále sloužilo pouze jako transportní letoun v armádě.  Po čtyřech letech se po dlouhé odmlce na scéně opět objevil Sovětský svaz se svým letounem Tu 104-A. Ten zahájil na provoz na linkách Aeroflotu v roce 1956 a ten se tak stal první leteckou společností na světě, která na pravidelných linkách využívá proudové letadlo. Druhou společností, která se stala „ proudovou“ byly tehdejší Československé Aerolinie, které od sovětského svazu přebrali 3 letouny tohoto typu. První linkový let Československých Aerolinií s tímto typem byl na tehdejší dobu pochopitelně na lince Praha – Moskva. Za sověty v té době zaostávali Američané, jejichž tehdejší vlajková loď, Boeing 707, byl uveden do provozu až v roce 1957. V polovině 60tých let také vzniká jeden z nejúspěšnějších dopravních letounů – Boeing 737. Ten v různých modifikacích slouží dodnes. Tehdejší protějšci z východního bloku byly Tu-134 a později  Tu-154. O pár let později zahájila americká společnost Boeing vývoj dalšího převratného letounu – Boeingu 747. Ten se stal na dlouhou dobu největším dopravním letounem na světě. Překonal ho až v roce 2007 francouzský Airbus A-380. Zajímavou kapitolou civilního letectví byla éra nadzvukového létání. Jako první svůj letoun Tu-144 představili na konci prosince roku 1968 sovětští konstruktéři, kteří tak o dva měsíce předběhli britsko-francouzské konsorcium BAC/Aérospatiale s jejich letounem Concorde. Podobnost obou letounů vzbuzovala podezření, že sovětští konstruktéři „opisovali“ na západě a Tu-144 tak bylo v západním bloku nazýváno Konkordski. Osudy obou letadel však byly zcela odlišné. Zatímco Concorde čekala světlá budoucnost, Tu-144 bylo po sérii havárií staženo z provozu. V polovině 80tých let sice získal průkaz letové způsobilosti, do provozu se však nikdy nevrátil. Paradoxem je, že po ukončení studené války, jeden exemplář tohoto letounu zakoupila americká NASA k pokusům v supersonických rychlostech. Sovětský letoun v amerických rukách sloužil ještě v 90tých letech. Concordu se vedlo o poznání lépe a těšil se veliké oblibě i přes vysokou cenu letenek, která vyplývala z velmi vysoké spotřeby paliva a nákladů na údržbu. Po nehodě v Paříži v roce 2000, však poptávka po nadzvukových letech silně poklesla a poslední let s cestujícími provedl Concorde v roce 2003.

 

Současnost:

Dá se říci že po období velkého boomu dopravních letadel v 60 až 80tých letech, činnost výrobců ustala. Většina dnes provozovaných dopravních letounů vychází typů této doby  a letouny prodělali pouze modifikace pohonných jednotek, avioniky, navigačních systémů a drobných konstrukčních zásahů jako například winglety.  Jistou novinkou a průlomem vpřed byl ve své době francouzský letoun Airbus A-320, který měl zcela nový systém řízení letounu, kdy pohyby řídící páky přenáší elektrické impulzy do počítače, ten upravuje data a ovládá řídící plochy letadla. Letoun se tedy neřídí klasickým „kniplem“ ale jakýmsi joystickem. Cestující taky tak dlouhá léta vídali na letištích víceméně stejná letadla po dlouhou řadu let. Na lepší časy se začalo blýskat v roce 2007 kdy francouzský výrobce Airbus, představil svojí novinku Airbus A-380, který je v současné době největší dopravní letoun na světě.  Pojme až 853 cestujících což může být na druhou stranou stranu limitující, protože spousta světových letišť není na odbavení takového kolosu uzpůsobena. Americký Boeing se vydal trochu jiným směrem, když představil svůj nový letoun Boeing 787 Dreamliner, který se snaží oslovit letecké společnosti ekonomikou provozu avšak ani Airbus nechce zůstat pozadu a připravuje svojí novinku Airbus A-350.

Limity v civilní letecké dopravě se stále posouvají a my se můžeme těšit co bude další krok. Překonání hranice 1000 cestujících v letadle, prodloužený dolet nebo třeba návrat k nadzvukovému létání?? Kdo ví, vše ukáže budoucnost….



Komentáře  

-1 #5 františek 2016-11-18 18:35
První český letecký podnik s názvem Ikarus byl založen v Mariánských Lázních v roce 1919, hangár a "letiště" ležely u Hleďsebské prádelny a už v témže roce mělo město vlastní aerotaxi pro dopravu nákladů a osob. Vyhlídkové, okružní a propagační lety byly na denním rozvrhu.
#4 Petr Hlaváček 2016-02-22 15:09
Dobrý den,
převážně jsem čerpal z Wikipedie, kde jsem doplňoval hlavně data daných událostí atd...

Hezký den
-1 #3 Petr 2016-02-22 13:27
Dobrý den,

máte výčet nějakých zdrojů odkud jste čerpal?

Díky za odpověď.
-1 #2 Petr Hlaváček 2015-02-09 16:28
Dobrý den,
Díky za komentář, samozřejmě jsem myslel 1000 lidí na pravidelných linkách :-) O tomto letu psal kolega v článku o rekordech ze světa letectví, určitě stojí za přečtení :-)

Hezký den
#1 Merlin 2015-02-04 20:17
Díky za článek. Jen k těm limitům, myslím, že 1000 cestujících už bylo překonáno někdy začátkem 90. let v Etiopii. Jen to nebyl klasický let :-)
Já ještě čekám rozvoj létání ve stratosféře .

You have no rights to post comments