Po zavedení přísných bezpečnostních opatřeních, po teroristických útocích 11.září 2001 v USA, se únosy letadel vyskytují dnes již zřídka. Ve druhé půlce dvacátého století  se však únosy letadel prováděly celkem často. Figurovali v nich povětšinou teroristické organizace, ale i různí vyšinutí jedinci. Nejhorší únos všech dob se samozřejmě odehrál 11.9.2001, o něm již bylo napsáno mnoho. Následující článek se zaměřuje na jiné závažné únosy.


1. Hromadný únos do jordánské pouště (1970)

V rozmezí 6.-9.1970 byla unesena čtyři letadla, z nichž tři únosci přinutili přistát na opuštěném pouštním  letišti Dawson Field v jordánské poušti, které dříve používalo britské letectvo. Za únosy stála Organizace pro osvobození Palestiny - OOP.  

První uneseným letadlem byl Boeing 707 americké společnosti TWA na lince TW741 Tel Aviv – Atény – Frankfurt-New York. Posádka byla přinucena změnit kurs letounu po startu z Frankfurtu a zamířila do Jordánska. Na palubě bylo 144 cestujících a 11 členů posádky.

Druhým uneseným letadlem byl Douglas DC-8 společnosti Swissair mířící na letu SR100 z Curychu do New Yorku. Na palubě měl 143 cestujících a 12 členů posádky a přistál také v Dawson Field.

Třetí letadlo bylo uneseno neplánovaně. Původně se totiž chtěli únosci zmocnit Boeingu 707 izraelské společnosti El Al mířící z Amsterdamu do Tel Avivu. Bez sdělení důvodu ale nebyli vpuštěni na palubu letounu, a tak si jako náhradní cíl zvolili Boeing 747 amerického Pan Amu letící na lince Brusel-Amsterdam-New York. Na palubě letounu bylo 136 cestujících a 17 členů posádky. Teroristé ale měli strach přistát s tak velkým letadlem v poušti a tak přinutili posádku přistát na letišti v Káhiře. Tam letadlo vyhodili do povětří, cestujícím i posádce se naštěstí podařilo letoun opustit.

Za dva dny, 9.9.1970, se ke dvěma letadlům v poušti připojilo třetí. Teroristé unesli Vickers VC-10 britské společnosti BOAC na letu BA775 směřující z indické Bombeje přes Bahrajn a Bejrůt do Londýna. Na palubě bylo 105 cestujících a 9 členů posádky.

Únosci požadovali propuštění členů OOP uvězněných v Izraeli a dále pak propuštění dalších teroristů vězněných v Německu a Švýcarsku. Proto byl unesen letoun Swissairu a let TWA z německého Frankfurtu. Účelem bylo mít za rukojmí německé a švýcarské občany.

Zprvu teroristé stanovili na propuštění lhůtu 72 hodin, kterou později prodloužili. Postupně propouštěli rukojmí, ale 12.9. měli stále v držení 56 osob. Ten den jako varování vyhodili všechny tři letouny parkující na pouštním letišti Dawson Field do povětří. Po dalším několikadenním vyjednávání byli unesené osoby propuštěni výměnou za teroristy vězněné v Německu a Švýcarsku. Únoscům tedy jich plán vyšel.

 

Jako první byl na Dawson Field vyhozen do povětří Vickers VC-10 BOAC (foto: © http://www.businessinsider.com.au)

 

2. Egyptair let MS 648 (1985)

Jeden z nejkrvavějších únosů v historii ukázal jak se nemá postupovat v případě vyjednávání s teroristy, a že toto vyjednávání vyžaduje zejména trpělivost. Dne 23.11.1985 odstartoval Boeing 737-200, společnosti Egyptair, k letu MS648 Atény-Káhira. Deset minut po vzletu se letadla zmocnili teroristé z palestinské organizace Abu Nidal, což byla původně frakce Organizace pro osvobození Palestiny. Po teroristech začal střílet jeden člen bezpečnostní služby, které si vozil Egyptair na palubě. Jednoho sice zastřelil, ale ostatní minul a prostřelil trup letadla. To vyústilo ve ztrátu tlaku v kabině a piloti museli s letounem rychle sklesat do výšky 4300 metrů. Teroristé chtěli původně letět do Libye, ale kvůli nedostatku paliva přistál letoun na Maltě. Začalo vyjednávání.

Po několika hodinách po přistání letadla Egyptairu, přistál na Maltě letoun C-130 Hercules egyptského vojenského letectva. Na palubě bylo několik desítek příslušníků egyptských speciálních jednotek a čtyři američtí vojenští poradci. Bylo dohodnuto, že speciální jednotky se dostanou na palubu letadla následujícího dne v ranních hodinách. Budou převlečeni za pracovníky cateringu, kteří vezou jídlo a pitnou vodu. Hodinu a půl před plánovanou akcí však egypťanům došla trpělivost a vyhodili zvenčí do povětří všechny dveře letadla. Teroristé v tom okamžiku vrhli granáty z kokpitu letounu do kabiny plné cestujících. Letadlo začalo následně rychle hořet. Zahynulo celkem 58 cestujících a 2 teroristé.



Doutnající Boeing 737-200 po útoku egyptského komanda (foto: © http://youviewed.com)




3. Malaysia Airlines let MH653 (1977)

Jedna z teorií zmizení Boeing 777 Malaysia Airlines nad jihočínským mořem v roce 2014 hovoří o tom, že letoun byl unesen a piloti zastřeleni. Následkem toho se neřízený letoun zřítil a potopil do moře.  Podobný případ se stal v Malajsii před několika desítkami let.  Boeing 737-200 letěl na lince MH 653 Penang – Kuala Lumpur – Singapur. Na palubě bylo 93 cestujících a 7 členů posádky. Kdo byl únosce se již dnes asi nikdo nedozví. Před přistáním v Kuala Lumpuru posádka ohlásila, že byl letoun unesen. Po pár minutách ticha se piloti ohlásili znovu. Oznámili, že nebudou přistávat v Kuala Lumpuru, ale poletí přímo do Singapuru. Za zhruba 20 minut po tomto hlášení se Boeing zřítil do bažin poblíž Kampong Ladangu. Analýzou záznamu z černé skříňky nahrávající zvuky v kokpitu se zjistilo, že oba piloti byli zastřeleni a letoun pak havaroval.      



Ilustrační foto Boeingu 737-200 Malaysia Airlines na letišti v Singapuru



4. Vánoční únos (1994)

Na Štědrý den roku 1994 odstartoval letoun typu Airbus A300B2 na letu AF8969 z Alžíru do Paříže Orly. Na palubě měl 220 cestujících a 12 členů posádky. I přesto, že v Alžírsku probíhala občanská válka, udržovala Air France spojení hlavních měst obou zemí. Před odletem z Alžíru vešla na palubu skupina 4 mužů v policejních uniformách. Dva z nich začali cestujícím kontrolovat pasy, třetí vniknul do kokpitu a čtvrtý hlídal u dveří. Letištním bezpečnostním složkám, začalo být divné, že má francouzský Airbus na startu nenadálé zpoždění a tak poslali k letadlu několik členů speciálních jednotek. Jakmile je teroristé zahlédli, prohlásili, že jsou členové Islámské ozbrojené skupiny a letadlo unášejí. Aby zmátli bezpečnostní složky sebrali pilotům uniformy a oblékli si je. Za dvě hodiny přikázali pilotům odletět do Paříže. Jejich požadavkem bylo uspořádání tiskové konference ve Francii.

Alžířané ovšem odmítli od letadla odtáhnout nástupní schody, s tím že nebudou ustupovat teroristům. Ti si tak vybrali z cestujících alžírského policistu (že je policista, poznali při kontrole pasů na začátku únosu) vyvedli ho ven a na schodech střelili do hlavy. Alžířané stále odmítali letadlo propustit. Teroristé si tedy vybrali druhého cestujícího, vietnamského diplomata, a na schodech ho také zastřelili. Druhý den propustili teroristé několik rukojmích. Alžířané stále odmítali povolit letounu odletět. Rovněž nechtěli do země vpustit speciální francouzské jednotky, které chtěly letadlo osvobodit. Až na stálé naléhání francouzského premiéra Balladura bylo vydáno letounu povolení k letu do Francie. Dne 26.12. ráno přistál Airbus A300 na letišti v Marseille k dotankování paliva. Francouzi ovšem dotankování zdržovali, hrálo se o čas.  Večer se rozhodli speciální jednotky zaútočit. K letounu se začaly přibližovat nástupní schody s francouzským komandem. Nastaly ovšem problémy. Pojízdné schody byly nastaveny moc vysoko a blokovaly otevření dveří letadla. Příčina této chyby byla triviální. Speciální jednotky totiž trénovaly na prázdném letadle a naložené zatížené  letadlo bylo tudíž o něco níže. Schody se ale podařilo rychle snížit. Členové jednotky vnikli na palubu a všechny teroristy postříleli. Při vyšetřování se zjistilo, že  uspořádání tiskové konference byla jen zástěrka. V Marseille chtěli teroristé letoun plně natankovat a narazit s ním do některé z pařížských výškových budov.

{youtube}tWvkgzbocA4{/youtube}

Video osvobození rukojmích z letu AF8969. Ve videu je dobře vidět jak komandu nejdou otevřít dveře letadla.



5. Útok na letiště v Ugandě (1976)

Dne 27.6.1976 se vznesl Airbus A300B2 společnosti Air France na lince Tel Aviv–Atény- Paříž. Na palubě měl 246 cestujících a 12 členů posádky. Po mezipřistání v Aténách byl letoun unesen skupinou 7 teroristů – pěti Palestinci a dvěma Němci. Ti přinutili piloty letět do libyjského Benghází, kde byli propuštěni pasažéři nežidovského původu, a odtud po dotankování do ugandského Entebbe. Únosci požadovali propuštění 53 palestinských teroristů. Po přistání v Entebbe se teroristé se 105 rukojmími přesunuli z letadla do odbavovací haly letiště. Ugandští vojáci jim v tom příliš nebránili. Ugandský vůdce, generál Idi Amin, totiž s teroristy sympatizoval.

Izraelská armáda se rozhodla pro bezprecedentní záchrannou akci. Směrem do Ugandy vzlétlo z Izraele 5 vojenských nákladních letadel C-130 Hercules s izraelskými vojáky. Jedno z letadel vezlo na palubě černý mercedes, který používal Idi Amin. Někteří z izraelských vojáků měli na sobě uniformy ugandské armády. Hercules s Mercedesem na palubě přistál v Entebbe, vyložil auto a izraelské komando se pomocí krytí Mercedesu přiblížilo k terminálu. Pak přistály další Herculesy s izraelskými vojáky a začal útok. Při něm zahynuli 4 rukojmí, všech 7 teroristů, 1 izraelský voják a 45 ugandských vojáků. Izraelské komando pak zničilo na zemi 11 ugandských stíhaček, aby nemohly zaútočit na Herculesy letící zpátky do Izraele. Na základě operace Entebbe byl natočen americký film s názvem Operace Blesk s Charlesem Bronsonem ve hlavní roli.



Nakládání kopie Mercedesu Idiho Amina do izraelského letoun C-130 Hercules (foto: © https://www.idfblog.com)