V roce 1977 uvedla na trh firma McDonnell Douglas nový typ letadla označený DC-9 Super 80. Letoun vycházel z typu DC-9 a měl nahradit ve flotilách dopravců právě tento typ. Mcdonnell Douglas zahájil sériovou výrobu typu po obdržení objednávky na 13 letadel od Austrian Airlines a 25 letadel od Swissairu. Výrobce vyvinul několik variant, které se označovaly jako MD-81, -82, -83, -87 a –88. Rozdíly většinou spočívaly v instalaci výkonnějších motorů, zvýšení maximální vzletové hmotnosti a kapacity nádrží a změnách v avionice. Pouze MD-87 má kratší trup a odlišuje se od ostatních verzí poněkud výrazněji. Trup MD-81 je o 13,1 m delší než trup jeho prvotního předchůdce DC-9-10, letoun má také větší rozpětí křídla, zesílený podvozek a nově navrženou kabinu. MD-81 má novou avioniku, do kabiny pilotů může být namontován i průhledový displej (Head Up Display), přiblížení na přistání má povoleno dle podmínek kapitoly IIIA ICAO. Je poháněn motory Pratt & Whitney JT8D-209 o tahu 82,3 kN. První prototyp (N980DC) vzlétl 18. října 1979. V červnu druhý z prototypů havaroval při zkouškách přistání při výpadku hydraulických systémů. Letoun při nouzovém přistání vyjel z dráhy a došlo k odlomení podvozku. Nikdo nebyl naštěstí zraněn. Letoun pak přijely vyprosit dva jeřáby s nosností 50 tun. Při zvedání se ale jeden z jeřábů zlomil a dopadl na trup letounu, který byl pádem neopravitelně poškozen. Prototyp musel být sešrotován.
Nicméně letové zkoušky pokračovaly i po havárii druhého prototypu, ale havárie způsobila zdržení certifikace o pět měsíců. První dodaný MD-81 uvedl na linky Swissair dne 5.10. 1980. Verze MD-82 má výkonnější motory, o tahu 88,9 kN, větší zásobu paliva a o 10 sedadel pro cestující více, může doletět do vzdálenosti až 4000 km. První let MD-82 se odehrál 8.1. 1981 a na linky svého prvního uživatele Republic Airlines se dostal 5.8. 1981. V roce 1984 McDonnell Douglas uzavřel kontrakt s 2 čínskými firmami a licenční výrobě 50 MD-82 v Číně, protože letoun byl velmi populární na čínských vnitrostátních linkách. Vyrobeno však bylo nakonec pouze 30 letadel. MD-83 měl přídavné palivové nádrže v trupu o objemu asi 4100 litrů. Jeho dolet činil až 4700 km. Měl také oproti předchozím verzím zesílený podvozek. Zadavateli výroby byli Alaska Airlines a Finnair, který objednal 12 strojů . Firma chtěla také nabídnout dopravcům stroj stejné velikosti jako úspěšná DC-9-30, kterou měl nový letoun nahradit. To byl důvod proč McDonnell Douglas vyvinul verzi MD-87 s trupem o 5,4 m kratším než jeho „bráškové“ z rodiny MD-80. MD-87 byl určen pro dopravu maximálně 130 cestujících. Testovací program byl zahájen v roce 1986 a o rok později první zákazníci, Finnair a Austrian Airlines, uvedli letoun na svých linkách. Největším zákazníkem typu MD-87 byla španělská Iberia, která objednala 24 letounů. S novým tzv. EFIS kokpitem, aerodynamickými zlepšeními a ekonomickými motory byl letoun v roce 1987 velmi progresivní a počítalo se, že se výrazně prosadí. Bohužel po obdržení 75 objednávek se výrobce rozhodl zastavit jeho výrobu. V roce 1986 byla představena poslední modifikace řady MD-80 – MD-88. Se stejnými zlepšeními jako u MD-87, ale s trupem převzatým z MD-81 uskutečnil nový letoun první let na pravidelné lince Delta Airlines 5.1. 1988. Dne 18.3. 1992 byl dodán tisící letoun řady MD-80 společnosti Alaska Airlines. Po převzetí firmy McDonnel Douglas Boeingem nový vlastník zastavil výrobu MD-80 z důvodu konkurence s jeho B-737 v lednu 2000.
foto: aeroprints.com, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=32529650
verze -81 | verze -82/88 | verze -83 | verze -87 | |
Rozpětí | 32,87 m | 32,87 m | 32,87 m | 32,86 m |
Délka | 45,06 m | 45,06 m | 45,06 m | 39,57 m |
Výška | 9,05 m | 9,05 m | 9,05 m | 9,35 m |
Max. vzletová hmotnost | 63,5 t | 67,8 t | 72,5 t | 63,5 t |
Cestovní rychlost | 811 km/h | 811 km/h | 811 km/h | 811 km/h |
Dolet | 2900 km | 3900 km | 4700 km | 4300 km/5400 km verze ER |
Max. počet cestujících | 172 | 182 | 172 | 139 |
Počet členů posádky | 2 | 2 | 2 | 2 |
Motory | 2x Pratt & Whitney JT8D-209, tah po 82,3 kN | 2x Pratt & Whitney JT8D-217, tah po 87 kN | 2x Pratt & Whitney JT8D-219, tah po 93,4 kN | 2x Pratt & Whitney JT8D-217, tah po 89 kN |
Komerční provozovatelé MD-80 v roce 2000:
Spirit Airlines (15), US Airways (31), SAS (56), Harlequin Air (1), Japan Air System (26), Austral (4), Dinar (2), Continental (70), Midwest Express (11), Safair (5), Avioimpex (2), Korean Air (10), Alitalia (88), Meridiana (17), Alaska Airlines (34), American Airlines (274), Northwest Airlines (8), TWA (104), Austrian Airlines (12), Finnair (24), Air ALM (3), Air Philippines (2), China Eastern (5), China Northern (25), Far Eastern Air Transport (8), Spanair (36), Air Liberte (12), Crossair (12), Nouvelair (3), Pacific Airlines (2), Aeromexico (39), Iberia (36), Golden Nugget (1), Jem Invest (1), Delta Airlines (113), Onur Air (5), Air Aruba (2), AOM (10)