Běrjev Bě-32
- Podrobnosti
- Kategorie: Prototypy
- Zobrazení: 2102
Jaké bylo překvapení návštěvníků Pařížského aerosalonu v roce 1993, když spatřili v seznamu novinek letoun Běrjev Bě-32 v barvách dopravce Moscow Airways. Starší návštěvníci pátrali v pamětích a měli pocit, že tento letoun již jednou viděli. A bylo tomu tak. Letoun již na aerosalonu skutečně byl, v roce 1969. Historie letoun Běrjev Bě-30 se začala psát v polovině šedesátých let minulého století. Tehdy sovětská konstrukční kancelář vedená Georgijem Michajlovičem Berjevem zahájila vývoj malého turbovrtulového letounu, který se měl stát nástupcem Antonovů An-2. Nový letoun byl poháněn dvěma turbovrtulovými motory Gluščenkov TVD-10 o výkonu po 698 kW, s možností propojení obou motorů transmisní hřídelí napříč centroplánem.
PZL MD-12
- Podrobnosti
- Kategorie: Prototypy
- Zobrazení: 1796
V roce 1954 dostala polský výzkumný Instytut Lotnictwa od polské vlády za úkol vyvinout malý letoun pro vnitrostátní linky. Letoun měl dosahovat velmi dobré ekonomiky provozu, o třetinu lepší než do té doby používané Lisunovy Li-2. O dva roky později byl představen typ FM-12. Šestnáctimístný letoun měl být poháněn dvěma sovětskými motory Švecov AŠ-21 o výkonu po 452 kW. V další fázi vývoje se do konstrukčního týmu zapojil Leszek Duleba a tak se letoun přeznačil podle jmen dvou hlavních konstruktérů Misztata-Duleba (MD). Sovětský svaz se ale rozhodl výrobu motorů AŠ-21 ukončit a tak byli konstruktéři nuceni použít čtyři domácí, polské, motory WN-3C o výkonu po 243 kW. Motory poháněly dvoulisté vrtule WR-1 o malém průměru, které byly značně hlučné.
Letecké motory - část 1. - lopatkové motory
- Podrobnosti
- Kategorie: Odborné
- Zobrazení: 5490
Princip tryskového pohonu je znám už od středověku v Číně, díky pokusům s raketami. Issac Newton navrhl v roce 1680 samohybný parní vůz na principu pohonu tryskovým motorem. Měl nepatrnou účinnost, ale byl ukázkou třetího Newtonova zákona, že každá akce vyvolá stejně velkou reakci, ale opačného směru. Letecké lopatkové motory se rozdělují na motory proudové, turbovrtulové a turbohřídelové. Proudové motory se dále dělí na jednoproudové a dvouproudové. Lopatkové motory všech typů jsou tvořeny spalovací turbínou čili kompresorem, spalovací komorou a plynovou turbínou. Kromě ní je u jednotlivých typů lopatkových motorů přičleněna vstupní a výstupní soustava, reduktor a další systémy zabezpečující funkci motoru. Palivová a regulační soustava, olejová soustava, chladící soustava, protipožární soustava, protinámrazová soustava.